Řada lidí v uplynulých letech odložila nákup nemovitosti a tato poptávka se začíná na trh vracet. Úrokové sazby míří do hladiny, kterou lze považovat za dlouhodobý normál, na nějž jsme jen zapomněli díky extrémně nízkým úrokům po roce 2011.
Úroky patří k vynálezům, které lidstvo provázejí už nějakých pět tisíc let. Bývala období, kdy se krátkodobé úrokové sazby pohybovaly nad 10 i 15 procenty p.a. My jsme ale po roce 2011 prožili dekádu, kdy byly úroky těsně nad nulou. Z dlouhodobého pohledu to byl extrém, v novodobé historii srovnatelný jen s 30. léty 20. století.
Před dvěma lety přišlo prudké zvýšení úrokových sazeb. Centrální banky tak začaly bojovat s inflací. Toto období teď končí a centrální bankéři sazby opět snižují. Není ale realistické, že bychom zamířili zpátky poblíž nuly na jedno až dvě procenta. Lze spíše očekávat, že se v příštích několika letech budeme pohybovat v oblasti dlouhodobého normálu, tedy v pásmu okolo tří až pěti procent. Pro většinu letošního roku jsou realistické sazby mezi čtyřmi až pěti procenty.
Staronovou úrokovou realitu dnes začínají přijímat i domácnosti. Po fázích šoku a stagnace ve spotřebitelském rozhodování, které jsme pozorovali v posledních dvou letech, začíná letos naplno fáze adaptace. Domácnosti se opět pouštějí ve větší míře do realizace svých záměrů s pomocí externího financování. V případě pořízení nemovitostí tedy zejména s pomocí hypoték.
Zajímavostí dnešní doby je, že v posledních třech letech pozorujeme na trhu historicky největší rozdíl mezi nabídkovými a reálnými sazbami hypotéky, a to o 0,3 procentního bodu. Znamená to, že klienti musejí o lepší sazby aktivně vyjednávat; výrazně vyšší šanci mají s pomocí finančního poradce, který může mít v bankách dohodnuté individuální podmínky.
Cena peněz na mezibankovním trhu – tedy za kolik si banky půjčují peníze na hypotéky – bude podle stávajících projekcí zejména u kratších fixací poměrně razantně klesat: jen za poslední dva měsíce poklesla cena jednoletých zdrojů o celý procentní bod (z 6 na 5 % p.a.), ke konci roku pak očekáváme cenu okolo čtyř procent. V teoretické rovině vidíme, že by měly mít banky prostor pro snižování i sazeb směrem ke klientům, v praxi je ale jejich ochota jít s úroky dolů výrazně menší. Na nějaký cenový tobogán to rozhodně nevypadá. Že by hypotéky v následujících měsících klesly třeba na čtyři procenta není moc reálné.
Podívejme se ještě na data z nemovitostního trhu. Nemovitostí k prodeji je dnes na trhu málo. Při pohledu na byty je jich dnes v nabídce pouze třetinové množství oproti letům 2011–2013.
Průměrné nabídkové ceny bytů přestaly na konci loňského roku klesat a spíše začaly růst. To platí i u rodinných domů, a hlavně u pozemků, které pokles v podstatě ani nezaznamenaly. S mírnou setrvačností se pak tento scénář propíše u všech zmíněných typů nemovitostí i do cen reálných.
Česká národní banka dočasně deaktivovala dvojici důležitých omezení, což zvýší dostupnost hypoték pro větší počet žadatelů. S klesajícími sazbami na spořicích účtech a termínovaných vkladech, kde mají domácnosti uložené obrovské množství volných peněz, začne početná skupina Čechů hledat v nemovitostech příležitost, jak své peníze dál konzervativně zhodnocovat. Poptávka po nemovitostech na omezeném trhu vzroste.
Co z toho vyplývá? Pokud máte vyhlédnutou nemovitost a potřebujete například řešit vlastní bydlení, ale stále koupi zvažujete, tak už není čas váhat. Příležitost využít dobrou pozici kupujícího, který může vyjednávat o lepší ceně nemovitosti, budete mít zcela jistě hlavně nyní, v prvním čtvrtletí letošního roku.
S rostoucí poptávkou po nemovitostech naopak bude posilovat pozice jejich majitelů, čímž se sníží i prostor pro vyjednání lepších cen. Kdo si vyjedná nemovitost za dobrou cenu v prvním čtvrtletí, bude vítězem nejen letošního roku.
Zdroj článku:
